Slyšte, co Vám povídám.

Nejraději vzpomínám,

jak babička pekla chleba.

Tehdy toho bylo třeba.

Už když bylo těsto v díži,

věděla jsem, že se blíží

chlebíčkové pochutnání,

které jinde není k mání.

Po letech se zázrak stal,

chléb mi opět zachutnal.

Karmelák byl bez chybičky,

zkrátka jako od babičky.

Ještě vlahý krajíček,

k němu mléka hrníček.

Mňam, to bylo pochutnání!

Je fajn, že je opět k mání.

A teď přijde děkování

za pekařské čarování.

Proto, milí Karmeláci,

Díky, za tu skvělou práci!!!